Ubytování
  Apartmány
  Lázně
  Rezervace
  Okolí penzionu
 

Apartmány Villa Christiana: Lázně Mariánské Lázně

- historie - názvy pramenů - současnost -

 

HISTORIE MARIÁNSKÝCH LÁZNÍ

Historie Mariánských Lázní, i když sama velmi mladá, je úzce spjata s pradávným vývojem a dějinami celé této části západních Čech. Nejstarší stopy zdejšího osídlení zanechali po sobě srbští Slované. Na počátku našeho tisíciletí to byly již české kmeny usazené zde k ostraze strategicky důležité Chebské stezky vedoucí z Bavor do Čech. Český vladyka Hroznata založil v roce 1193 v nedaleké Teplé premonstrátský klášter a povolal sem české mnichy z pražského Strahova. O původním českém osídlení kraje svědčí i jména obcí v držení tepelského kláštera, uvedená v bule papeže Řehoře X. z roku 1273. Teprve v 15. století, po porážce husitského hnutí, dochází k rozsáhlému německému osídlování. Hlavní zásluhu na německé kolonizaci měl, tehdy už poněmčený, tepelský klášter. Český živel se však úporně udržoval na mnohých místech dál a přežíval celá staletí.

Z rašelinišť na místech dnešních Mariánských Lázní i v okolí vyvěrají desítky pramenů prosycených kysličníkem uhličitým z hlubin Země a bohatých na minerální látky. Od nepaměti tu vyvěrá kysličník uhličitý v podobě četných mofet - “suchých” vývěrů ze země i z močálů.

Nevíme, kdy zdejší lidé poprvé poznali a začali využívat léčivé moci pramenů. Jisté je, že to bylo dávno předtím, než se Ferdinand, z Boží milosti král český, uherský atd. pokoušel v roce 1528 o využití zdejšího (dnes Ferdinandova) pramene k výrobě soli. Neméně jisté je, že již na počátku 17. století předepisoval doktor J. M. Horník, chebský krajský fyzikus, svým pacientům koupele ve vodě z Mariina pramene. Již dlouho sem přicházejí nemocní ze širého okolí, noří se do léčivého bahna močálů, statečně popíjejí neuvěřitelná množství léčivé vody a ještě si ji odnášejí s sebou domů. Zvěsti o zázračných účincích pramenů se šíří a význační vědci té doby provádějí první chemické rozbory jejich vod.

Koncem 18. století přichází na naši scénu první velká osobnost mariánskolázeňské historie - doktor Josef Jan Nehr, rodák z Teplé, promovaný doktor lékařství na pražské Karlově univerzitě a lékař tepelského kláštera. Když se přesvědčil o léčivých účincích pramenů, zasvětil celý zbytek svého života jejich využití, léčení nemocných a výstavbě lázní. Nejprve získal pro své plány nedůvěřivého, zato osvíceného opata Trautmannsdorfa a když po jeho smrti nenalezl v klášteře pochopení, postavil u Křížového pramene vlastní dům, v němž začal léčit první pacienty. Zájem nemocných byl tak veliký, že klášter nakonec přece jen postavil lázeňský dům u Mariina pramene a skromná osada dostala své jméno Mariánské Lázně. Stalo se tak v roce 1808.

O deset let později byla obec Mariánské Lázně úředně uznána za lázeňské místo.

V roce 1813 převzal opatství tepelského kláštera vzdělaný a pokrokový člověk - Karel Kašpar Reitenberger. Od samého počátku podporoval úsilí dr. Nehra a věnoval na výstavbu lázní značné částky z klášterních prostředků. Reitenbergerovi odpůrci v klášteře jej obviňovali, že utápí řádové jmění v bažinách a po různých intrikách i obvinění z urážky císařského majestátu dosáhli jeho odstoupení a vyhnanství v Tyrolích.

Ještě za svého působení v klášteře Reitenberger povolal do Mariánských Lázní vynikajícího zahradního architekta Václava Skalníka. Skalník vypracoval velkorysý plán terénních a sadových úprav a dokázal jej proměnit ve skutečnost během šesti let. A tak byl lámán kámen, odvodněny močály a bažiny, zasypány prohlubně a navezeno obrovské množství zeminy. Václav Skalník změnil úplně reliéf krajiny a její tvář. Jeho dílo - překrásné parky a sady s desítkami vzácných druhů dřevin - je dodnes chloubou města a českého zahradnictví.

Píše se rok 1824. V Mariánských Lázních je už více než čtyřicet výstavních domů a město, vyrostlé doslova z bažin, se stává jedním z nejkrásnějších lázeňských míst.

V roce 1865 Mariánské Lázně dostaly statut města a nastává další velké období jejich výstavby a rozvoje. S touto dobou je spojena osobnost dr. Augusta Herziga, pokrokového, prozíravého starosty města. Za jeho vedení bylo ve městě vybudováno mnoho velkých staveb a zařízení - lázně a lázeňské domy, radnice, nemocnice, údolní přehrada, elektrárna, kanalizace, pouliční osvětlení.

První vlak přijel do Mariánských Lázní roku 1898 z Karlových Varů a hned rok nato je zaznamenána rekordní návštěvnost lázní - přes 20 tisíc lázeňských hostů a více než 100 tisíc návštěvníků města. Pobývají zde mocní vládcové velkých říší, císařové a králové, pašové a šáhové, politici a diplomaté - anglický král Eduard VII., rakouský císař František Josef I., pruský král Bedřich Vilém IV., řecký král Oto I., arcivévoda Maxmilián, pozdější mexický císař, saská královna Karola, egyptský paša, perský šáh, francouzský ministerský předseda, ruský ministr zahraničí ... Mezi léty 1907 až 1913 neklesl roční počet hostů pod 30 tisíc a v roce 1911 dosáhl tehdy rekordní výše 34 509 osob.

Období rozkvětu a pohody bylo náhle přerušeno první světovou válkou. Trvalo ještě řadu poválečných let, než se lázeňský život dostal opět do svých kolejí. Mariánské Lázně se zase pomalu stávají tím “velkým světem v kapesním vydání”, jedním z nejvýznamnějších středisek světového lázeňství, společenského, politického i kulturního života.

V roce 1929 byl dokonce zaznamenán dosud nejvyšší počet hostů - přes 41 tisíc.

Za druhé světové války byly Mariánské Lázně vyhlášeny lazaretním městem.

Proslulost Mariánských Lázní založily především jejich minerální vody. Na nevelké ploše města vyvěrá na čtyřicet pramenů a v okolí je jich přes stovku. Všechny vody jsou chladné přírodní kyselky s vysokým obsahem volného kysličníku uhličitého a téměř všechny jsou bohaté na železo. Nejznámějšími a nejvíce užívanými prameny jsou Křížový, Ferdinandův, Rudolfův, Lesní, Karolínin, Mariin a prameny Ambrožovy.

Minerální vody slouží k pitným kúrám a k uhličitým koupelím, vývěrů kysličníku uhličitého se využívá k léčbě plynovými koupelemi a plynovými injekcemi. Ke komplexní lázeňské léčbě patří ještě slatinné zábaly a koupele, vodoléčba, elektroléčba, světloléčba, léčebný tělocvik, masáže, inhalace, výplachy, dietní léčebná výživa, zdravotnický výchova, všechny formy pohybu. K nejčastějším indikacím náleží choroby ledvin a vývodných cest močových, choroby horních cest dýchacích - chronické bronchitidy, astma a jiné alergie, rehabilitace u nervových chorob a poúrazových stavů, choroby výměny látek - otylost, lehčí typy cukrovky, dna.

Mariánské Lázně mají mimořádné bohatství přírodních léčivých zdrojů, krásné životní prostředí a okolí, čistý a zdravý vzduch, velké plochy parků a sadů. Není divu, že se jim dostalo od zahraničních hostů přezdívky “Riviéra v lesích”. Není divu, že mnozí se sem vracejí tak rádi.

 

NÁZVY PRAMENŮ

Nejslavnější pramen - KŘÍŽOVÝ - se původně nazýval SLANÝ podle slané chuti; stejně tak se však říkalo i FERDINANDOVU PRAMENU. Když v roce 1749 postavil tepelský lékárník Damián Schultz vysoký kříž z tesaných trámů v blízkosti SLANÉHO PRAMENE a vývěr obroubil kamennými kvádry, začalo se prameni říkat KŘÍŽOVÝ. - Jména tří pramenů poprvé čteme v Zauschnerově knížce z roku 1766 - Křížový, Ambrožův a Mariin.

AMBROŽŮV PRAMEN byl nazván podle osvíceného opata Jeronyma Ambrože, který usiloval o zpřístupnění těchto zdrojů nemocným lidem Býval a je také nazýván pramenem Lásky. Svým vysokým obsahem železa léčil kdysi chudokrevnost, bledničku a zbarvoval tváře do růžova.

Název MARIIN PRAMEN pochází od zde kdysi visícího mariánského obrazu.

FERDINANDOVY PRAMENY, jichž je dnes šest, tvořily původně jediný pramen, nazývaný SLANÝ nebo ÚŠOVICKÝ. Na návrh Reitengergera byl pramen v roce 1819 nazván KOLOVRATŮV, ale místodržící Kolovrat si této pocty nepřál a navrhl název KARLŮV na počest opata. Nakonec byl pramen pojmenován podle krále Ferdinanda, který se o něm poprvé zmiňuje v dochovaném spise z roku 1528.

KAROLININ PRAMEN, vyvěrající pod bývalou kolonádou pod kostelem, dostal při objevu v roce 1809 jméno NOVÝ. V roce 1817 byl zastřešen kopulí s osmi korintskými sloupy a nazván na počest manželky tehdejšího císaře Františka I. - Karoliny Augusty. Pod tuto kopuli byl vyveden v roce 1870 potrubím z Úšovic nejprve Ferdinandův pramen a v roce 1912 také Rudolfův pramen, kdežto Karolinin pramen se dostal pouze ke koupelím do Nových lázní. Dnes je znovu zpřístupněn v pitné hale.

RUDOLFŮV PRAMEN vyvěral v lukách v Úšovicích jako LUČNÍ. Majitel louky, úšovický sedlák, si postavil hlavu a odpíral klášteru prodat pozemek i za násobky ceny, aniž by sám s pramenem něco dělal. Klášter nakonec odkoupil sousední pozemek a vrtem pramen stáhl. V roce 1902 byl Rudolfův pramen nově zachycen a připojena k němu řada menších pramenů z okolí. Nazván byl dobově podle korunního prince a čekatele na trůn po Františku Josefu I. - Rudolfa (1858 - 1889).

LESNÍ PRAMEN byl znám od nepaměti a již v roce 1683 je uváděn na plánku krajiny pod názvem SCHNEIDSÄUERLING; po vzniku lázní se mu říkalo VĚTROVÝ či AEOLSKÝ, protože prý působil mírné nadýmání. Až při úpravách okolí v letech 1827 - 1828 dostal jméno Lesní.

V parcích vytékaly prameny, objevené roku 1873. ALEXANDŘIN PRAMEN nesl jméno podle zdejšího slavného hosta Alexandry Mecklenburské a ALFRÉDŮV podle tepelského opata Alfréda Clementso, za jehož působení byl jímán. V Pottově údolí pramení PRELÁTŮV PRAMEN, který uváděl dr. Nehr jako pramen POTTA. Název Prelátův je zde až z roku 1902, kdy byly prameny získány za preláta dr. Helmera klášterem. Další později jímané prameny v Pottově údolí mají už názvy moderní - ALFA, BETA, GAMA, DELTA, a pouze PUTZŮV a SCHIRMERŮV jsou zřejmě nazvány podle osob, které je jímaly nebo objevily při vrtech.

 

SOUČASNOST

Jako nejmladší město západočeského lázeňského trojúhelníku nedávno Mariánské Lázně s velkou slávou oslavily 200 let ...nejsou však již jen lázně, kam se v nedávné minulosti jezdilo na rekreaci, za mistrovstvím světa na dlouhé ploché dráze (jezdí se dodnes) jsou moderním městem, kde se můžete vydat nejen za místním nejznámějším sportem hrajete-li golf, (v dosahu pět hřišť - jedno hned v parcích nad městem) anebo tenis (je zde množství otevřených i zastřešených kurtů, hal a squashcenter). V okolí města jsou vybudovány trasy pro cykloturistiku i pro pěší turisty včetně míst k odpočinku v krásné přírodě, tak aby si každý mohl vybrat tu svoji dle obtížnosti.

Přímo ve městě na Vás čeká velký bazén s celoročním provozem, (menší bazény v lázeňských domech otevírají i pro veřejnost a nabízí další doprovodný program), na okrajích Mariánských Lázní pak najdete udržovaná přírodní koupaliště. V zimě Vás uvítají tratě na běžky s upravovanou stopou a v roce 2005 nově otevřený lyžařský areál, kde si své nebo zde půjčené lyže můžete vyzkoušet na několika sjezdovkách, unikátní svou polohou, kam Vás sveze městská doprava projíždějícím skibusem z celého města, nebo kam si můžete dojít pěšky, pokud se ubytujete v okolí. Pravidelně se na zdejším svahu jezdí Mistrovství světa paralelní jízdě v boulích.

V krytém zimním stadionu si můžete zabruslit třeba v létě.

Pokud při svém cestování nechcete sportovat, čeká Vás ve městě a blízkém okolí (hrad Bečov, zámek Kynžvart, klášter Teplá, nebo pivovar - muzeum v Chodové Plané,  přírodní rezervace Kladská) mnoho přístupných historických památek. Na nabídku kulturních akcí konajících se v městském divadle, přímo na kolonádě, nebo v sále některého z mariánskolázeňských hotelů dostanete přehled v Infocentru, kde si můžete zároveň zakoupit vstupenky.

Chcete-li se jenom pobavit, máte možnost v několika klubech ať již rockových, folkových nebo diskotékách, nebo navštívit čajovnu, utrácet můžete v Casinu, ale i v buticích, značkových prodejnách a zlatnictvích na Hlavní třídě. Při pracovní cestě, pobytu, budete-li chtít ušetřit, levně nakoupíte ve čtyřech supermarketech.

Na obou hlavních příjezdech do města stojí nonstop otevřené čerpací stanice PHM a pokud by se Vám snad někde v okolí porouchalo vozidlo, jsou Vám k dispozici velké značkové autoservisy i drobné opravny.

V nezanedbatelné míře se dnes Mariánské Lázně snaží vejít ve známost jako místo vhodné k pořádání různých srazů, mítinků, konferencí a obchodních jednání a to jak na vnitrostátní, regionální, tak mezinárodní úrovni k čemuž mají nemalé předpoklady dané mimo jiné i množstvím ubytovacích kapacit luxusních hotelů, vhodných konferenčních místností a sálů, a tradicí v oboru, kterou garantují absolventi i učitelé místní Hotelové školy, jedné ze dvou nejznámějších v České republice.

O Mariánských Lázních se traduje několik rčení z nichž nejznámější a snad i nejpravdivější je  "o městě v parku a parku ve městě" - neboť které město můžete projít celé aniž by jste nešli parkem?


Najdete nás na Google+

(Google maps)

   

Copyright 2015, Apartmány Villa Christiana - Mariánské Lázně, všechna práva vyhrazena...